V týdnu od 15.-19. ledna 2024 jsme si užili úžasných pět dní lyžování v lyžařském areálu na Lipně. V pondělí ráno jsme vyjeli z autobusového nádraží ve Frymburku celá třída s paní učitelkou a asistentkou autobusem na Lipno. Jeli s námi i sedmáci, kteří tam měli lyžařský kurz také. Tolik jsme se těšili a byli jsme plní očekávání .
První den byl náročnější, protože jsme museli zvládnout donést si celou lyžařskou výbavu až na převlékací místo ke sjezdovce, ale zvládli jsme to statečně. Už víme, že to chce pořádnou sílu. Potom jsme se za pomoci paní učitelky a Móni obuli do lyžařských bot a seznámili jsme se našimi instruktorkami lyžování – Aničkou a Pavlínkou. Přesunuli jsme se do lyžařské školičky FOXpark, kde si nás instruktorky vyzkoušely a rozdělily do dvou skupin – na začínající a pokročilé, a začali jsme s nácvikem základních lyžařských pravidel. Vyjeli jsme vždy menší kopeček na pásu a sjížděli jsme dolů s bržděním, kterému jsme říkali velká a malá pizza .
Druhý den jsme začali rozcvičkou s lišákem Foxem a to byla paráda, zábavně jsme se protáhli a ještě jsme si s ním plácli a vyfotili se. Jedna skupinka zůstala s Aničkou ještě v dětském parku a trénovali, druhá skupina se s Pavlínkou vydala už na velkou lanovku. Vyjeli jsme nahoru, statečně jsme vystoupili, pan vlekař nám jemně přibrzdil, abychom to zvládli, a pomalu jsme se připravili na sjezd naší první dlouhé modré sjezdovky Jezerní. Ještě jsme si vše nahoře zopakovali a pomalu jsme začali v dlouhém hadu sjíždět za Pavlínkou dolů. Kouskovali jsme si sjezdovku na části a vždy jsme se na chvíli zastavili a počkali na sebe. Po svačině se vypravila na velký vlek a sjezdovku i druhá odvážná skupina s Aničkou a pomalu a postupně ji také zdolali.
Třetí den už jsme se cítili jako velcí šikulové a těšili jsme se na další pokroky v našem lyžování. Obouvání ráno bylo zase o kus rychlejší a už jsme spěchali na veselou rozcvičku do FOXparku. Všichni jsme vydali rovnou na lanovku a na Jezerní sjezdovku. Učili jsme se, jak se zvednout, když na sjezdovce spadneme, jak jízdu malinko zrychlit, pustit a lyže srovnat do špaget, jak zastavit, jak dělat obloučky… no bylo toho spousty a moc nás to bavilo.
Čtvrtý den jsme se těšili kromě všeho ještě na náš první velký slalom na čas… byl připravený na části Jezerní sjezdovky a všichni jsme si ho vyzkoušeli a projeli jsme všechny tyčky až dolů do cíle jako machři. Paní učitelka s Móňou jenom valily oči . Skupina s Pavlínkou se dokonce vypravila na prudší červenou sjezdovku Dámskou, která je z druhé strany Kramolína, a vyjeli zase jinou lanovkou Střecha nahoru. Dokonce někteří už jeli na lanovce ve skupině dětí bez dospěláka. Červená sjezdovka pro nás byla výzva a my jsme ji sjeli a ještě jsme si to užili. Ve čtvrtek jsme odjížděli domů veselí z toho, jak nás to baví, ale zároveň trošku smutní, protože jsme věděli, že je před námi poslední den.
Pátý den začal opět již rychloobutím do přeskáčů, jupí na rozcvičku s instruktorkami a lišákem Foxem. Chtěli jsme si ten poslední den užít na maximum. Věděli jsme, že nás čeká kromě lyžování ještě hledání pokladu . Vyzkoušeli jsme si jízdu na sjezdovce pozadu, sjeli jsme skoro celou Jezerní a byla to taková zábava, že jsme chtěli jezdit jenom pozadu . Dopilovali jsme obloučky s lyžemi do špaget a také rychlejší, ale bezpečnou jízdu po červené Dámské. Vystupování z lanovky už vůbec nebyl problém, nastupování bylo vyloženě hračka. Na konci pátečního lyžování jsme měli nachystané pro naše skvělé a hodné instruktorky malé překvapení. Ve škole jsme jim vytvořili na rozloučenou obrázek ze sjezdovky, na který jsme nalepili naše fotky z lyžování a napsali jsme jim k tomu naše vzkazíčky, které jsme jim chtěli sdělit. Anička s Pavlínkou byly nadšené a dojaté a moc je to potěšilo. A říkaly, že si naše výtvory dají na nástěnku. Udělali jsme si poslední společné fotky, odevzdali zapůjčené lyžařské vybavení a nasedli spokojeně do autobusu směrem Frymburk. Máme za sebou pět dní obrovského osobního pokroku a mockrát děkujeme. Těšíme se už teď na lyžování v páté třídě .
Za čtvrťáky Monika Krajovská