Jazykově poznávací zájezd do Anglie

Výlet do Anglie 8. třída, 9. A + 9. B (16. – 21.4.)

Po několikaleté covidové pauze naši žáci opět získali možnost zúčastnit se jazykově poznávacího zájezdu do Velké Británie. Na zájezd vyjelo 55 žáků z 8. a 9. tříd naší školy a doplnilo nás 14 žáků ze ZŠ Horní Planá. Na dlouhou cestu přes Německo, Belgii a Francii jsme vyjeli v neděli odpoledne plni očekávání.

V pondělí v brzkých ranních hodinách jsme se nalodili na trajekt, na kterém jsme překonali kanál La Manche. Někomu houpavá plavba působila mírnou nevolnost, ale i tak to byl pro všechny velký zážitek. Dopoledne jsme se konečně ocitli v samém centru Londýna. Lodí jsme po řece Temži dopluli k vyhlídkovému kolu London Eye, prošli kolem budovy parlamentu a slavného Big Benu, podívali se na budovu Westminster Abbey, přes St. James’s park jsme dorazili ke slavnému buckinghamskému paláci, kde sídlí anglický král. Mezi Picadilly Circus a Leicester Square jsme si dali rozchod. Někteří šli prozkoumávat obchody, jiní si skočili na jídlo. Když jsme se všichni opět sešli, podívali jsme se na trafalgarské náměstí, a lodí opět pluli k našemu autobusu. Kolem řeky jsme si prohlédli další památky, jako most Tower Bridge, Hrad Tower a most Millenium Bridge, který známe z Harryho Pottera. Po náročném dni nás autobus zavezl na místa, odkud už si nás odvážely naše hostitelské rodiny do svých domovů. Tam náš čekaly první konverzace v angličtině a poznávání zdejších zvyklostí.

V úterý ráno nás rodiny dovezly zpět k autobusu, kde jsme si sdělovali naše první dojmy. Někoho překvapilo, že jsou domky většinou o hodně menší než u nás, že se v anglický rodinách většinou netopí a pořádek udržují celkem svérázně. Pak už jsme vyrazili na prehistorické a tajuplné místo Stonehenge. Pro některé to byla pouhá hromada kamení na větrném kopečku, jiní obdivovali zvláštní rozestavění obrovských až 50 tunových stojících kvádrů, obestřených spoustou tajemství. Další zastávka byla v nedalekém městě Salisbury, kde jsme se po prohlédnutí velkolepé katedrály vydali prozkoumávat historické uličky a nejrůznější obchůdky. Večer jsme se vrátili opět do rodin a prohlubovali naše komunikační schopnosti.

Ve středu jsme se vydali na prohlídku univerzitního města Windsor, kde se zároveň nachází stejnojmenné královské sídlo. Jelikož pan řidič zapomněl vyzvednout po cestě půlku dětí, a musel se pro ně vrátit, někteří se po Windsoru prošli hned dvakrát. Kromě hradu jsme se podívali na prestižní školu Eton College a obdivovali elegantní uniformy zdejších studentů. Odpoledne jsme přejeli do Oxfordu, dalšího města s exkluzivní univerzitou. Prošli jsme se centrem města a ve volném čase jsme nakupovali suvenýry, dárečky a poseděli v místních podnicích. Pak už nás čekal poslední večer v hostitelských rodinách.

Čtvrtek byl naším posledním dnem na britských ostrovech. Rozloučili jsme se s rodinami a odjeli do přímořského letoviska Brighton, kde některé děti poprvé spatřily moře. Navštívili jsme palác krále Jiřího V. s přepychovými komnatami. Poté jsme si v centru města dali rozchod na oběd a na nákupy. Odpoledne jsme v pohyblivé vyhlídkové věži Brighton i360 vyjeli na 162 m vysoký stožár a užívali si dechberoucí pohled na celé město a přilehlé moře. Tam muselo několik dětí překonat strach z výšek, za což jim patří velké uznání. Poslední zastávkou bylo zábavní molo Palace Pier, kde měl každý volný čas na velkolepé atrakce na mole, hernu s nejrůznějšími simulátory a automaty, či posezení na pláži. Při cestě k autobusu nám poprvé za celý zájezd trochu poprchávalo. Večer se přiblížil a s ním i čas našeho odjezdu. S velkou dávkou štěstí jsme po patáliích s pasovou kontrolou stihli poslední trajekt z přístavu Calais a dali se na zpáteční cestu domů.

Dlouhé chvíle jsme si krátili zpěvem písní, sdílením čerstvých zážitků a prohlubováním nově navázaných přátelství s hornoplánskými žáky. Dali jsme také konečně odpočinout našim nohám, které denně ušlapaly v průměru slušných 14 km. Do Frymburku jsme se vrátili v odpoledních hodinách, plní dojmů a nezapomenutelných zážitků.

Komentáře žáků:

Lucka H.: Naše rodina byla milá, starala se o nás jako o vlastní. V Anglii jsou milí lidi, hodně přátelský a nic neřeší.

Kuba V.: U rodiny se mi líbilo, měli skvělý jídlo, to bych jedl klidně každej den. Klidně bych tam byl další měsíc. Jsem rád, že jsem si našel hodně nových kamarádů. Taky se mi líbilo, že se tam dalo hodně fotit.

Stázka F.: Bylo to skvělý, až na to chození, to bylo únavný. Rodina byla hodná. Hodně se mi líbilo město Salisbury.

Evel: Měli jsme v rodině úplného Dudleyho z Harryho Pottera. Ten fakt hodně jedl, báli jsme se, že nám všechno sní. Rodiče byli fajn, bylo tam čisto, i když na ten jejich způsob. Výlety byly náročné, ale fajn. Těžký bylo vstávání.

Stázka S.: Stěhuju se do Anglie!

Honza S.: Šokovala mě tikající zeď a špatné splachování v naší hostitelské rodině. A na palandu jsem musel lézt ručně, nebyl tam žebřík. Moc mě potěšila pizza k večeři ten poslední večer. Jízda autobusem se mi líbila.

Matěj Z.: Překvapilo mě, kolikrát jsme museli autobusem couvat a taky jak řidiči jednou zapomněli vyzvednout půlku našich spolužáků. Jinak vše bylo OK, dobrý. Po cestě jsem složil písničku.

Naty K.: Líbilo se nám, jak v Anglii chodí studenti ve školních uniformách. Byly tam dobré obchody, levný knížky a viděli jsme na ulici lišku hodně zblízka. A nakonec jsme se i dobře dokázali domluvit anglicky a taky si objednat jídlo.

Kája: Památky byly moc hezké. Ty jejich domečky jsou úžasný a města krásná.

David: Strašně se mi tady líbilo, památky maj nádherný, rád bych sem zajel znovu. V rodině se mi líbilo, paní vařila dobře a jízdy autobusem mi vůbec nevadily.

Fotogalerie